Jak Delime slovesa?

Slovesa dělíme na:

• plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele:
• pomocná – vyskytují se ve spojení s významovým slovesem: vlastní pomocná slovesa – být, bývat, mít, mívat: byl bych zůstal;

Přečtěte si více

Co určujeme u sloves Rod?

Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět. Rozdíl mezi těmito rody si můžeme ukázat na dvou příkladových větách: Někdo umyl okna. Podmětem této věty je slovo někdo (třeba Petr, Zuzka, maminka nebo kdokoliv jiný, kdo u vás myje okna). Kdy určujeme čas u sloves? Slovesný čas je jednou z kategorií, které určujeme u sloves. Úplně jednoduše bychom mohli říct, že každý děj se buď už mohl stát, děje se teď, nebo se teprve bude dít. Podle toho rozdělujeme také slovesa na ta, která jsou v čase minulém, přítomném či budoucím.

Jak se Ohybaji slovesa?

U ohebných slov existují dva typy flexe: skloňování (deklinace) – obvykle u podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a číslovek; časování (konjugace) – u sloves. Když to vezmeme v úvahu, jak se ptame na sloveso? Slovesa vyjadřují činnosti (pracuje), stavy (byl) a děje (mrzne). Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ?

Jak označujeme slovesa?

Slovesa označují děj, ale neoznačují pohyb. Často se mylně vykládá, že do sloves patří jen ty činnosti, u kterých se člověk hýbe (běžet, chodit, plavat, létat, házet). Do sloves totiž patří i činnosti, u kterých zdánlivě vypadá že vlastně nic neděláme (spát, ležet, myslet, číst, uvažovat). Jak se urcuje vzor u sloves? Stejně jako podstatná jména dělíme nejdříve na rody a poté na vzory i slovesa dělíme v rámci tříd na vzory. Nejjednodušší je v tomto ohledu 5. třída, která má pouze jeden vzor, a to dělá. U dalších tříd rozhodují o příslušnosti ke vzoru nejčastěji tvary přítomného času a tvary minulého času.

Pokud jde o to, jak zjistit sloveso?

Slovesa

U určitých sloves určujeme:

1. Osobu (1.
2. Číslo (jednotné, množné)
3. Čas (přítomný, minulý, budoucí)
4. Rod (činný, trpný)
5. Způsob (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací)

Co určujeme u předložek? místa (odpovídají na otázky: kde, kudy, kam, odkud) času (odpovídají na otázky: kdy, jak dlouho, jak často) způsobu (odpovídají na otázku: jak, jakým způsobem) míry (odpovídají na otázky: jak moc, do jaké míry)

Co určujeme u Rozkazovacího způsobu?

To znamená, že u rozkazovacího a podmiňovacího způsobu čas neurčujeme. Nyní zopakujeme slovesný čas. Ten, jak jsem již zmiňovala, určujeme pouze u sloves v oznamovacím způsobu. Rozlišujeme přítomný, minulý a budoucí čas.