Jak určit vlnovou délku?

Jeden kmit trvá každému oscilátoru půl sekundy. Zbývá určit vlnovou délku, použijeme třeba vztah (8) λ = vf T: λ = 3·0,5 m ⇒ λ = 1,5 m. Jedna sinusová vlna je dlouhá 1,5 m. V rovnici vlny jsou ukryty všechny informace o daném vlnění.

Přečtěte si více

V čem se udává vlnová délka?

Vlnová délka se značí řeckým písmenem λ (lambda). Uvádí se v metrech (nanometrech, milimetrech apod.). Na čem závisí vlnová délka? Poněvadž rychlost světla v látkách se mění, mění se i jeho vlnová délka λ = c/f, kde f je frekvence světelného vlnění. Jestliže tedy světlo přechází např. ze vzduchu do skla, má ve skle kratší vlnovou délku. Avšak frekvence světla se přitom nemění.

Co je vlnová délka světla?

Světlo je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10¹⁴ Hz do 7,9×10¹⁴ Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. Čím kratší je vlnová délka tím? Vlnová délka je nepřímo úměrná frekvenci, takže čím větší vlnová délka, tím menší je to nejmenší kvantum, které se může předávat.

Když to vezmeme v úvahu, jak dělíme vlnění?

Pokud je amplituda rovnoběžná se směrem šíření vlnění, pak se mluví o podélném (longitudálním) vlnění. Je-li amplituda vlnění kolmá ke směru šíření vlnění, mluví se o vlnění příčném (transverzálním). Zachovává-li se přitom směr kmitů příčného vlnění v jedné rovině, hovoří se o vlnění polarizovaném. Co značí vlnová délka? Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.

Můžete se také zeptat, co určuje kmitočet?

Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času. V jakých jednotkách měříme vlnovou délku světla? Od roku 1983 platí, že jeden metr je "délka dráhy světla ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy." Důvod pro poslední změnu je ryze praktický - čas umíme měřit nejpřeněji ze všech fyzikálních veličin a odměřit 1/299 792 458 sekundy je snadnější (a tím i přesnější) než měřit 1 650 763,73 násobku vlnové

Také, jak závisí vlnová délka na frekvenci vlnění?

S frekvencí vlnění f a rychlostí vlnění c je vlnová délka svázána následujícím vztahem: λ = c f.