Jakou rychlosti se šíří elektromagnetické vlnění?

Elektromagnetické vlny procházející vzduchem jsou téměř stejně rychlé jako ve vakuu. Rychlost elektromagnetických vln ve vodě je 225 000 000 m·s−1 (n = 1, 33) a ve skle 200 000 000 m·s−1 (n = 1, 53) .

Přečtěte si více

Jak se označuje elektromagnetické vlnění o kratších vlnových délkách a co vyvolává?

Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností. Co je to frekvence vlnění? Frekvence je parametr kmitání či vlnění, který charakterizuje jeho časovou periodicitu. Číselně je roven počtu period, které proběhnou za jednotku času. Jednotka frekvence je Hertz (Hz), fyzikální rozměr je s^-1.

Co je to Vlnočet?

Vlnové číslo nebo také vlnočet je ve fyzice vlastnost vlny definovaná buď jako: počet vlnových délek připadajících na jednotku délky (tedy 1/λ, kde λ je vlnová délka), nebo jako. 2π/λ (korektně zvané úhlové vlnové číslo, úhlový vlnočet). V jakých jednotkách se měří vlnová délka? Vlnová délka se vyjadřuje v jednotkách délky, tedy v metrech. U elektromagnetického záření, nejen v oblasti viditelného záření, se z důvodů praktičnosti používají zlomky metrů. Obvykle se měří v nanometrech (nm, 10^-9 m).

Co určuje kmitočet?

Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času. Na čem závisí rychlost světla? Protože rychlost světla v materiálu závisí na indexu lomu a ten závisí na frekvenci světla, světlo různých frekvencí prochází ve stejném materiálu různými rychlostmi. To může způsobit deformaci elektromagnetických vln složených z různých frekvencí, což se nazývá disperze nebo rozptyl světla.

Jak změřit vlnovou délku?

Pro měření veličin jako absorbance a transmitance, ale někdy např. i turbidance, se používají fotometry a spektrofotometry. Zařízení, která měří při jedné nebo jen několika přesně definovaných vlnových délkách monochromatického světla, označujeme jako fotometry. Jak dělíme vlnění? Pokud je amplituda rovnoběžná se směrem šíření vlnění, pak se mluví o podélném (longitudálním) vlnění. Je-li amplituda vlnění kolmá ke směru šíření vlnění, mluví se o vlnění příčném (transverzálním). Zachovává-li se přitom směr kmitů příčného vlnění v jedné rovině, hovoří se o vlnění polarizovaném.

Co pohlcuje světlo?

Absorpce světla

Když světlo narazí na povrch, část je pohlcena atomy povrchu daného předmětu, přičemž povrch se velmi slabě zahřeje. Každý druh atomu absorbuje určité vlnové délky (barvy) světla. Barva povrchu záleží na tom, které vlnové délky vstřebává a které odráží.