Jak psát na místě?
Pokud výraz píšeme zvlášť, jde o spojení předložky na a podstatného jména místo, obvykle v syntaktické funkci příslovečného určení místa (např. Na místě předsedy se velmi osvědčil; Dali mu pokutu přímo na místě apod.).
Jak se patří?
Tvoříme tak například číslovky (pět a dvacet → pětadvacet), přídavná jména (dlouho hrající → dlouhohrající), příslovce (jak se patří → jaksepatří, na nic → nanic) a podstatná jména (z mrtvých vstání → zmrtvýchvstání). Specifickou skupinou jsou tzv. příslovečné spřežky. Jak na to čárka? Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.) Čárkou se také neoddělují výrazy, které jsou svým původem elipsy (výpustky). Důvodem pro nepsaní čárky u níže uvedených příkladů tak není ustálenost, ale jejich eliptická povaha. Tyto výrazy chápeme spíše jako holý větný člen, např.
Jak má být čárka?
Všechno je tak, jak má být. Jana Skřivánková: Dobrý den, ano, čárka tam má být, odděluje vedlejší větu příslovečnou. Jak se píšou Tišice? Vypisujeme‑li číslovky slovy, píšeme každé slovo zvlášť, např. dvacet jedna, padesát čtyři, devět set, dva tisíce (jedno) sto šedesát osm, dva tisíce dvě stě třicet jedna, jeden milion tři sta tisíc sedm set šedesát osm; dvacátý pátý, stý padesátý, čtyřstý sedmdesátý osmý, tisící devítistý padesátý šestý.
Jak psát Zaprvé?
Obě tyto varianty jsou pravopisně správné a významově rovnocenné, lze tedy napsat zaprvé i za prvé. Jedná se o tzv. příslovečné spřežky, které vznikly spojením předložky a číslovky. Jak se správně píše Kč? Značku měny lze uvádět za peněžní částkou, popř. i před ní. Číslo a značku oddělujeme mezerou: 100 Kč = sto korun českých, 2 000 000 Kč = dva miliony korun českých (viz Značky, čísla a číslice).
Jak se píše zčásti?
V praxi je nejlépe říditi se tu usem Pravidel českého pravopisu a psáti dohromady ty příslovečné výrazy, které jsou v nich výslovně uvedeny, kdežto výrazy ostatní psáti odděleně. Píšeme tedy příslovce zblízka, zdaleka, naprosto, vskutku, zčásti, nadto, zato atd. Může se také zeptat, kdo že nebo kdože? Je to skupina spřažených výrazů s první částí kdoví-, kdožví- jako například: kdovíco (lze psát též kdoví co – kdo ví, co), kdožvíjaký (kdožví jaký – kdož ví, jaký), kdovíkolik (kdoví kolik – kdo ví, kolik), kdožvíproč (kdožví proč – kdož ví, proč) atp.
Jak psát na to?
Výraz nato, psaný jako jedno slovo, vystupuje jako příslovce ve významu: za nějaký čas, jako synonymum k výrazům: potom, poté. Nejčastěji se výraz vyskytuje ve spojení: hned nato, krátce nato apod. Lze ale použít výrazy „na to“ odděleně, jako kombinaci předložky a ukazovacího zájmena, např.