Jak se píše resp?
Někteří mluvčí používají slova respektive i k naznačení, že to, co řekli předtím, neplatí, např. Byl jsem tam, respektive nebyl, ale řekli mi o tom. Chtěl jsem, respektive jsem musel, odjet už v sobotu.
Když to vezmeme v úvahu, jak se píše jak tak?
Čárku píšeme, jsou-li ve větě použity dvojice spojovacích výrazů. jak - tak, nejen - ale i, i - i, jednak - jednak atd. Příklad: V obchodě měli jak rajčata, tak papriku. Když to vezmeme v úvahu, jak psát včetně? má včetně funkci předložky. Vzniklé předložkové spojení lze do věty začlenit volně nebo těsně, a tedy psát s čárkou nebo bez ní: Celková cena je 560 Kč(,) včetně dopravy. Prohledal všechny kapsy(,) včetně té roztržené. K protestu se připojila řada lidí(,) včetně nás.
A další otázka, kdy se za a píše čárka?
Spojka a. Základní pravidlo říká, že čárka před a se nepíše, jestliže jde o slučovací poměr. Jestliže jde o spojení v jiném než slučovacím poměru, čárku před a píšeme. Proč se píše před nebo čárka? Pravidla interpunkce před ní určuje základní poučka: má-li spojka nebo význam slučovací, čárku před ní nepíšeme, má-li význam vylučovací, čárku před ní píšeme.
Lidé se také ptají, kdy čárka?
Toto pravidlo se vztahuje na vedlejší věty připojené spojkami podřadicími (že, když, aby, protože, ačkoli) vztažnými zájmeny (kdo, co, jaký, který), vztažnými příslovci (kde, kdy, odkud, kudy) i vztažnou neurčitou číslovkou (kolik, kolikrát…) Jak * Tak *? Někdy však člověk může tápat, kam přesně čárku umístit, a to zejména v případech vět s tak(,) jak. Obecně platí, že čárku před tak napíšeme, je-li celé spojení k danému celku připojeno volně: Dala jsem si kávu s našlehaným mlékem a dvěma cukry, tak jak mi to chutná nejvíc.
Jak pro tak pro čárka?
Rovněž nesprávné je nedělat [155]čárku před tak ve spojení jak — tak (čárka se klade i před druhé jednak, dílem, brzo ve spojeních jednak — jednak, dílem — dílem, brzo — brzo). Sluší tedy psáti: vyhověti jak potřebě logické přesnosti, tak obecné srozumitelnosti…, … jak v městech, tak na venkově…, … Který čárka? Vedlejší věty mohou být uvozeny též vztažnými zájmeny kdo, co, který, jaký, čí, jenž. Takové vedlejší věty oddělujeme čárkou: V dílnách se už dlouho před Vánocemi rozhoduje, kdo si bude moci vzít volno. Komu ta záležitost prospěla nejvíc, Petr v té chvíli nevěděl. Čeho se nejvíc obával, nebyl schopen ani vyslovit.
Jak udělat výčet?
Jednotlivým položkám výčtu obvykle předchází uvozovací část ukončená dvojtečkou (viz Dvojtečka). Následuje‑li po dvojtečce větný celek, je možné jej začít jak malým, tak velkým počátečním písmenem. Následuje‑li celek nevětný, píšeme zpravidla písmeno malé, např.