Co se určuje u předmětů?

Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici). Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká. V pasivních větách může předmět představovat i původce děje.

Přečtěte si více

Jak se pozná doplněk?

Bývá vyjádřen podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesným infinitivem, slovesným přechodníkem či vedlejší větou. Většinou bývá na konci věty. Doplněk, pokud je vyjádřen podstatným jménem, může být bezespojkový nebo uvozen spojkou (v češtině většinou jako, za). Jak může být vyjádřen předmět? Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.

Může se také zeptat, jak se určuje podmět?

Jak ho najdeme (poznáme)

Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd. Podle toho, co je předmět příklad? Předmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici předmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Příklady: Čtu knihu (podstatné jméno). Pomohl jsem nemocnému (přídavné jméno).

Tak na jakých slovních druzích závisí předmět?

Předmět je rozvíjející větný člen, který rozvíjí sloveso nebo slovesné přídavné jméno. Postavení ve větě: Většinou závisí na slovese, někdy také na přídavném jménu nebo příslovci. Předmět vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se přímo týká slovesný děj. Lidé se také ptají, co to je mluvnické kategorie? Mluvnické kategorie

• POZNÁMKA.
• Přítomný (prézens) – probíhá v okamžiku promluvy (nesu, vidíte).
• Minulý (préteritum) – děj proběhl před okamžikem promluvy.
• Budoucí (futurum) – děj proběhne, bude ukončen po okamžiku promluvy.
• Mužský rod se dělí na životné a neživotné rody:
• Ženský rod:
• Střední rod:

Jak se ptát na doplněk?

Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký? Jako kdo? Jako co? Na čem je závislý doplněk? Doplněk je speciální v tom, že se jako jediný větný člen váže na podstatné jméno (podmět nebo předmět) a na sloveso (přísudek).

A další otázka, co vyjadřuje doplněk?

Doplněk je rozvíjející výraz, jenž vyjadřuje vlastnost, kterou má jím rozvíjené jméno za určitého děje. Postavení ve větě: Vztahuje se k slovesu (většinou přísudek), ale také k nějakému jménu (většinou podmět nebo předmět).