Kdy dochazi k plazmolýze?

Je-li buňka v prostředí s vyšším osmotickým tlakem (= v prostředí s nižším osmotickým potenciálem, v hypertonickém prostředí) ztrácí vodu, cytoplazma se odchlipuje od buněčné stěny – dochází k plazmolýze.

Přečtěte si více

Co je Exocytoza?

Exocytóza je kontinuální proces, při němž buňka vylučuje skrze buněčnou membránu (plasmalemu) větší částice (např. makromolekuly) přímo do extracelulární matrix. Můžete se také zeptat, co nemá živočišná buňka? Živočišným buňkám chybí celulózní buněčná stěna a během diferenciace se nezvětšují. Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé, do 20 mikrometrů. Mívají zpravidla jen jedno jádro, ale jsou i výjimky (buňky v játrech, v chrupavkách – obsahují makronukleus a mikronukleus).

Která buňka obsahuje chlorofyl?

Na thylakoidních membránách se nacházejí molekuly chlorofylu, které jsou umístěné v chloroplastech u rostlin. Zde s bílkovinami a dalšími pigmenty tvoří základ fotosystému I a II. Jak vznikla buňka? První rozdělení před asi 3,5 miliardami let se tedy mohlo odehrát tak, že ze skupiny archaea se oddělily dnešní bakterie. Po další době pak z archaea vznikly i eukaryontní buňky (které pohltily malou aerobní bakterii a udělaly si z ní mitochondrie).

Co je to Mesozom?

Mesozom je zvláštní typ vchlípeniny z cytoplazmatické membrány bakterií. Má klubíčkovitý tvar a vybíhá do cytoplazmy. Mesozomy se vyskytují hlavně poblíž oblasti, kde se při dělení buňky tvoří přepážka. Když to vezmeme v úvahu, co je to glykokalyx? Glykokalyx je ochranný plášť povrchu buňky tvořený oligosacharidy. Složený je z glykoproteinů a jiných proteoglykanů. Ty se nacházejí na necytosolové straně buněčné membrány. Glykokalyx chrání povrch buňky před mechanickým a chemickým poškozením.

Co mají vsechny buňky?

Všechny buněčné struktury (organely) jsou tvořeny membránami - biomembránami. Tyto membrány jsou základní morfologickou a funkční strukturou živých organizmů. Biomembrány na povrchu buňky nazýváme cytoplazmatickou membránou, biomembrány uvnitř buněk tvoří buněčné organely. A další otázka, jak funguje funkce když? Funkce KDYŽ, jedna z logických funkcí, vrátí jednu hodnotu, pokud se zadaná podmínka vyhodnotí jako Pravda, a jinou hodnotu, pokud se vyhodnotí jako Nepravda. Příklady: =KDYŽ(A2>B2;"Překročil se rozpočet.";"OK") =KDYŽ(A2=B2;B4-A4;"")

Co dokaze Excel?

Je to bezvadný nástroj na vytvoření tabulky nebo grafu. Proto, když je potřeba něco spočítat nebo evidovat, sáhneme automaticky právě po Excelu. Ten umí sčítat, odečítat, násobit i další matematické nebo logické funkce. Navíc dokáže vybarvit písmo nebo jednotlivé buňky pro větší přehlednost.