Co je etická norma?

Mravní nebo etická norma znamená vyslovený nebo častěji nevyslovený požadavek na lidské jednání, zejména ve vztahu k druhým, k majetku nebo k přírodě. Znamená obvykle jisté omezení, pro občanské soužití často významné, většinou však člověka zavazuje pouze ve svědomí a její dodržování pak nelze vymáhat právní cestou.

Přečtěte si více

Pokud jde o to, co to je morální hodnota?

Morální (morální) hodnoty jsou obecně přijímaná pravidla chování určená lidskými zásadami. Nejsou právně upraveny, ale většinou mají zákonný výklad, a proto jsou jim poskytovány státem. Jaký je rozdíl mezi Mravem a morálkou? Klasická Anzebacherova učebnice filosofie vymezuje (vycházejíc při tom z Imanuela Kanta) rozdíl mezi morálkou a mravností následovně: Morálka (morálnost) znamená „čistou shodu jednání se svědomím nezávisle na obsahu, který je motivem“. Mravnost znamená „obsahový aspekt a nikoli aspekty svědomí“.

Když to vezmeme v úvahu, co jsou morální zasady?

Morálka, z latinského „mos“ – způsob jednání. Vznikají přirozeně – soubor nepsaných pravidel, která nám říkají, že nemáme hledět jen na svůj prospěch, ale brát ohled na ostatní. Hlavní morální zásady – TAKT, OHLEDUPLNOST, ÚCTA K JINÝM LIDEM. Porušení netrestají soudy ani policie, trestá je naše svědomí. Co to znamená etika? A - Etika (z řeckého Ethos = mrav) – znamená ideální celek principů, jimiž se lidé ve společnosti mají řídit ve svém svobodném a odpovědném jednání. B - Morálka (z lat. moralitas, správné chování, od mos, moris, mrav) - znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti.

Co je to mravnost?

- Mravnost je takový způsob jednání, který je většinou lidí vnímán jako dobrý, vhodný a správný. - O lidech, kteří jednají navenek správně, ale ne z čestných úmyslů, říkáme, ţe jsou pokrytci. - Za mravné tedy povaţujeme takové jednání, které konáme pro věc samu, ne kvůli svému prospěchu. Jak vznikla morálka? Morálka a její vznik

Vodítkem je pouze rozum, cit a svědomí. Mravní normy historicky vznikly jako výraz úsilí zabezpečit přežití a rozvoj pravěkých skupin. Vznikají v situaci přechodu od instinktivní regulace chování k racionálnímu rozhodování. Zájem skupiny tak tradičně stojí nad zájmem jednotlivce.

Kdy stojí morálka a právo proti sobě?

Pragmatický vztah práva a morálky

Právní normy jsou pochopitelně pružnější, proměnlivější. Technické právní normy (např. silniční zákon či stavební předpisy) si s morálními normami nekonkurují, stojí vedle sebe. Právní norma je ovšem závazná - ať již morálním představám společnosti vyhovuje nebo ne. Také, co je dobro a co je zlo? S určením jeho přesné definice je to velmi obtížné, většina křesťanských teologů se shoduje na tom, že zlo nemá samostatně stojící definici. Uvádějí často pak definici, že zlo je nedostatek dobra. Dobro je podle tohoto vnímání jakýsi Boží záměr a zlo je jeho nenaplňování.

Pokud jde o to, co je podle aristotela lidským dobrem?

“Dobro” tu znamená cíl či účel, něco, oč usilujeme pro ně samé a ne pro dosažení něčeho jiného. Aristoteles usiluje o nejvyšší “dobro” a nachází je v představě eudaimonia, které se všeobecně překládá jako “štěstí”,“blaženost” či “blaho”.