Jaká je podstata lidského bytí?

A tak člověk, oddělený od prostředí, jehož byl součástí, ale i od Boha, od něhož se sám úmyslně oddělil, hledá, kam patří, a co dává jeho životu smysl. Kniha Karla Hašpla poskytuje současnému člověku právě ten rámec bytí, který ho navrací jak k jeho božskému původu, tak na smysluplné místo do tapiserie života.

Přečtěte si více

Podle toho, co je to podstata?

Podstata čili substance (z latinského sub-stantia, podloží, základ; kalk řeckého hypo-stasis) je filosofický pojem, který chce zachytit stálou a neměnnou stránku jsoucna, to, co věc činí tím, čím je (lišku liškou, stůl stolem atd.) Co je to život? Život je víceznačné slovo, které v biologii znamená charakteristiku všech jsoucen či organismů, schopných zejména látkové výměny, reprodukce a rozmnožování, případně evoluce, která tedy považujeme za živá.

Co mám dělat se svým životem?

Když nevíte, co máte v životě dělat, tak to nejlepší, co můžete udělat, je se na chvíli zastavit. Být nějaký čas jen sami se sebou, rozjímat a nedělat vůbec nic. Nedělat vůbec nic je samozřejmě pěkně těžké, ne-li nemožné, jak již možná víte, ale můžete se o to alespoň pokusit. Jaké vlastnosti tvoří charakter člověka? Charakter = pečeť vtiskuje osobnosti určitou stálost a trvalost. Je těsně spjat s temperamentem, temperament určuje formu, charakter pak obsah. Charakterové vlastnosti se formují převážně výchovou, ale i vlivem okolí (společnosti).

Jaké jsou vlastnosti osobnosti?

Zařadit mezi ně můžeme vlastnosti:

• Konstituční.
• Výrazové (projevují se způsobem prožívání, emoční vzrušivostí)
• Charakterové.
• Temperamentové.
• Kognitivní - Vědomí, paměť, kognitivní styly, inteligence ad.
• Motivační a postojové.
• Výkonové.

Jaké jsou složky osobnosti? Tak Eysenck (1947) rozeznává čtyři hlavní sektory osobnosti: inteligenci (poznávací procesy), charakter (volní procesy), temperament (emoce) a stavbu těla (somatické procesy). H. Remplein (1959) rozeznává následující složky struktury osobnosti: vitalitu, temperament, charakter a nadání.

Co je slovesný způsob?

Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru. Mnoho jazyků vyjadřuje odlišnost způsobů skrze morfologii, ohýbání slovesa. Jak se urcuje osoba? Lze ji určit pouze u sloves v určitém tvaru, ne u infinitivu. První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.

Co je to Verbum Finitum?

Morfologická forma slovesa obsahující na pravé periferii vázaný ↗kumulační morfém, tj. sufix‑koncovku vyjadřující hodnoty gramatických rysů osoba, číslo; tento sufix se připojuje (a) k slovesnému ↗prézentnímu kmenin.