Pomocí platforem sociálních médií můžeme pravidelně komunikovat se svými přáteli, rodinou i zbytkem světa. S rostoucí popularitou těchto platforem jsme však také svědky toho, jak mohou být různými způsoby zneužívány. Namísto podpory prospěšných vztahů mohou být platformy sociálních médií zneužívány jako nástroje ke škodám, od šíření nepravdivých informací přes udržování kyberšikany až po napomáhání genderově podmíněnému násilí (GBV). V tomto příspěvku se podíváme na různé případy zneužití sociálních médií, na to, jak uživatelé tyto stránky zneužívají a jak mohou sociální média způsobit GBV.
Šíření nepravdivých informací, známé také jako „falešné zprávy“, patří mezi nejčastější typy zneužívání sociálních médií. Nepravdivé informace se mohou snadno šířit a ovlivňovat veřejné mínění díky snadnému sdílení na stránkách sociálních médií, jako jsou Facebook a Twitter. To může mít vážné následky, včetně šíření nepravdivých informací o lidech nebo vyvolávání paniky v mimořádných situacích. Nepravdivé zprávy byly použity k ovlivnění voleb nebo diskreditaci politických oponentů, což ukazuje, že dezinformace lze využít i k politické manipulaci.
Dalším způsobem zneužívání sociálních sítí je kyberšikana. V dnešní době je běžné, že se lidé na sociálních sítích, jako jsou Instagram a Snapchat, zaměřují na jiné lidi a ponižují je. Kyberšikana má na oběti značný psychický dopad, který může vyústit v úzkost, smutek a v závažných situacích i v sebevraždu. Šikanující osoby se často cítí posíleny anonymitou, kterou platformy sociálních médií nabízejí, takže je obtížné pohnat je k odpovědnosti za jejich chování.
Sociální média mohou problém genderově podmíněného násilí ještě zhoršit. Pachatelé genderového násilí mohou své oběti pronásledovat, obtěžovat nebo jim vyhrožovat na webových stránkách, jako je Twitter. Mohou se podílet na pornografii z pomsty, sdílet grafický obsah bez povolení nebo využívat sociální média k posilování negativních stereotypů a objektivizaci lidí. Dopady hrubého násilí na sociálních sítích mohou být hluboké, vážně poškozují oběti a podporují násilnou a diskriminační kulturu.
Kromě výše uvedených případů dochází na sociálních sítích k mnoha dalším typům zneužívání na internetu. Patří mezi ně internetové podvody a podvody, obtěžování a nenávistné projevy zaměřené na nedostatečně zastoupené skupiny, doxxing – neoprávněné zveřejnění soukromých informací o osobě -, šíření extremistické ideologie a internetové podvody a podvody.
Platformy sociálních médií musí být v boji proti zneužívání agresivní, pokud chtějí tyto problémy řešit. Dezinformace, kyberšikanu a násilí na lidech lze zastavit zavedením přísných postupů moderování obsahu, zvýšením transparentnosti a úzkou spoluprací s orgány činnými v trestním řízení. Kromě toho lze uživatelům umožnit chránit sebe i ostatní tím, že budou informováni o vhodném chování na internetu a budou jim poskytnuty zdroje pro nahlášení zneužívání.
Závěrem lze říci, že i když platformy sociálních médií změnily propojení a komunikaci, lze je také různými způsoby zneužít. Negativní dopady zneužití sociálních médií jsou značné a sahají od šíření nepravdivých informací až po podporu kyberšikany a propagaci hrubého násilí. Je nezbytné, aby uživatelé a platformy převzali odpovědnost a usilovali o vytvoření bezpečnějšího a přívětivějšího online prostoru.
Ke zneužívání sociálních médií dochází z řady důvodů, mimo jiné: 1. Vyhledávání pozornosti: Někteří lidé využívají stránky sociálních médií, aby přitáhli pozornost a uznání ostatních lidí. Aby přilákali širší publikum nebo vyvolali reakce, mohou se dopouštět extrémního nebo sporného chování. 2. Kyberšikana: Lidé mohou využívat sociální média jako platformu pro zneužívání druhých tím, že o nich pronášejí hanlivé poznámky, výhrůžky nebo pomluvy. Pro lidi je jednodušší se do takové činnosti zapojit, když jsou anonymní a nemají žádné okamžité následky. 3. Trolling: Trollové zveřejňují pobuřující nebo urážlivý obsah s cílem vyburcovat a narušit online skupiny. Vyvolávání sporů a zmatků na platformách sociálních médií jim přináší potěšení. 4. Šíření nesprávných informací: Někteří jedinci používají sociální média k šíření fám, nepravdivých informací a konspiračních teorií. Mohou tak jednat z různých důvodů, jako je prosazování vlastních cílů, přitahování pozornosti nebo jen potěšení z rozruchu vyvolaného nepravdivými informacemi. 5. Obtěžování a pronásledování: Lidé mohou zneužívat nástroje sociálních médií k zastrašování, pronásledování nebo obtěžování druhých. To může zahrnovat sdílení osobních informací bez svolení, zasílání nevyžádaných zpráv nebo sledování něčích internetových aktivit. Pomsta a osobní msta: Lidé mohou používat sociální média jako zbraň pomsty, aby veřejně ponížili nebo ztrapnili jiné osoby, vůči nimž mají osobní zášť. Aby dosáhli odplaty, mohou zveřejňovat soukromé informace, ponižující snímky nebo manipulovat s online osobností druhých.
Je důležité si uvědomit, že tento seznam není vyčerpávající a že motivace lidí ke zneužívání sociálních médií se může značně lišit v závislosti na jejich jedinečné situaci a psychickém ustrojení.
Platformy sociálních médií lze zneužít různými způsoby. Zde je pět názorných příkladů: Kyberšikana je využívání platforem sociálních médií za účelem zastrašování, obtěžování nebo šíření škodlivého obsahu, který může lidem způsobit citové utrpení a fyzické zranění. Šíření pomluv: Někteří lidé nebo organizace mohou záměrně využívat sociální média k šíření nepravdivých informací, falešných zpráv nebo propagandy, a tím ovlivňovat veřejné mínění nebo poškozovat společnost. 3. Narušení soukromí: Někteří lidé využívají platformy sociálních médií k narušení soukromí jiných osob tím, že bez povolení zveřejňují jejich osobní údaje, pronásledují je nebo je obtěžují či se dopouštějí krádeže identity. 4. Online podvody a podvody: Podvodníci mohou využívat platformy sociálních médií k oklamání a podvedení nepozorných uživatelů prostřednictvím různých technik, včetně phishingu, falešných dárků a pyramidových schémat.
5. Nenávistné projevy a extremismus: Platformy sociálních médií se mohou stát semeništěm rasismu, nenávistných projevů nebo extremistické ideologie, což umožňuje šíření těchto škodlivých materiálů a potenciální radikalizaci jednotlivců.
Pro zaručení bezpečného a uspokojivého zážitku na internetu je zásadní uvědomit si tato zneužití a přijmout vhodná bezpečnostní opatření.