Strojové učení je jedním z nejběžnějších typů UI, se kterými se pravidelně setkáváme. Rozsáhlou analýzu dat provádějí algoritmy strojového učení za účelem nalezení vzorců, předpovědi budoucích událostí nebo jiných úsudků bez explicitního programování. Personalizovaná doporučení, která dostáváme ve streamovacích službách, jako je Netflix nebo Spotify, cílené reklamy, které vidíme na sociálních sítích, a dokonce i spamové filtry, které udržují naše schránky čisté, jsou poháněny tímto druhem AI. Data, která algoritmy strojového učení zpracovávají, jim umožňují neustále se učit a postupovat vpřed, a poskytovat tak spotřebitelům přesnější a personalizovanější zážitky.
Předpokládá se, že umělá inteligence bude mít významný a dalekosáhlý dopad na lidský život. V důsledku rozvoje technologií AI můžeme očekávat velké změny v řadě odvětví, včetně zdravotnictví, dopravy a vzdělávání. Umělá inteligence ve zdravotnictví může pomoci s včasným odhalováním a diagnostikou nemocí, podporou robotických operací a vytvářením individuálních léčebných programů na základě genetického profilu pacienta. Autonomní vozidla poháněná umělou inteligencí mají potenciál změnit dopravu tím, že zvýší její efektivitu a zároveň sníží dopravní zátěž a zvýší bezpečnost silničního provozu. Umělá inteligence ve vzdělávání může nabízet individualizovanou výuku, přizpůsobovat se potřebám konkrétních studentů a podporovat dálkové studium prostřednictvím virtuálních asistentů.
Strojové učení není základem všech systémů umělé inteligence. Expertní systémy jsou jedním z typů technologií AI, které se nespoléhají na strojové učení. Expertní systémy jsou vytvářeny tak, aby napodobovaly způsoby, jakými se rozhodují lidé se specializovanými znalostmi. Jsou konstruovány s využitím souboru pokynů a znalostních bází vytvořených odborníky na danou problematiku. V odvětvích, kde jsou přesnost a spolehlivost rozhodování kritické, jako je medicína, strojírenství a finance, se tyto systémy často využívají. I ve složitých a specializovaných oborech mohou expertní systémy nabídnout zasvěcené rady a podporu při rozhodování.
Vzhledem k různorodosti aplikací umělé inteligence a jejich přizpůsobení určitým požadavkům neexistuje jedna umělá inteligence, kterou by používali všichni. Hlasoví asistenti jsou však novinkou v oblasti AI, která se stala velmi populární. Hlasoví asistenti, jako je Google Assistant, Siri od společnosti Apple a Alexa od společnosti Amazon, si získali široké uznání. Tito virtuální asistenti, kteří jsou poháněni umělou inteligencí, využívají strojové učení a zpracování přirozeného jazyka, aby porozuměli příkazům a dotazům uživatele. Jejich schopnost plnit různé funkce, včetně nastavování připomínek, poskytování aktuálních informací o počasí, přehrávání hudby a ovládání chytrých domácích přístrojů, nám usnadňuje a zefektivňuje život.
Závěrem lze říci, že strojové učení je dnes nejrozšířenější formou umělé inteligence a stalo se nezbytnou součástí našeho každodenního života. Účinky umělé inteligence zasahují do řady odvětví a mají podstatný vliv na řadu oblastí, včetně zdravotnictví, dopravy, vzdělávání a dalších. Přestože je strojové učení široce využíváno, expertní systémy ukazují, že ne všechny systémy AI na něj spoléhají. Kromě toho se již hojně využívají hlasoví asistenti, což ukazuje praktičnost a užitečnost, kterou může AI poskytnout. S rozvojem AI můžeme očekávat nový vývoj, který ovlivní a zlepší naše každodenní činnosti a učiní je propojenějšími, efektivnějšími a personalizovanějšími.
AI nemusí nutně nahradit nebo si podřídit člověka ve smyslu, že by zaujala naše místo. Místo toho má AI potenciál zlepšit a rozšířit naše schopnosti v řadě oblastí každodenního života. Přestože technologie AI mají potenciál automatizovat některé procesy a práce, jejich konečným cílem je spolupracovat s lidmi, pomáhat nám řešit složité problémy, činit kvalifikovaná rozhodnutí a zvyšovat produktivitu. Namísto nahrazování lidí má být AI nástrojem, který je posiluje.
Za nejjednodušší příklad AI je často považován chatbot. Počítačové programy známé jako chatboti jsou vytvořeny tak, aby napodobovaly interakci s lidmi a nabízely automatické odpovědi na dotazy zákazníků. Využívají metody umělé inteligence (AI), jako je strojové učení a zpracování přirozeného jazyka, aby pochopily a vytvořily odpovědi podobné lidským. Chatboti mohou pomáhat s odpovídáním na často kladené otázky nebo poskytováním základních informací a obvykle se vyskytují v aplikacích zákaznické podpory a platformách pro zasílání zpráv.
Mezi čtyři případy inteligentních robotů, které nejsou umělou inteligencí, patří např: Chytré termostaty se dokáží učit a přizpůsobovat vašim preferencím v oblasti vytápění a chlazení, ale nemají skutečné schopnosti umělé inteligence. K analýze dat a vyvozování úsudků na základě předem napsaných pravidel používají algoritmy. Chytré domácí bezpečnostní systémy mohou majitelům domů zasílat upozornění, monitorovat bezpečnostní kamery a detekovat pohyb, ale nemají umělou inteligenci. Při plnění svých povinností se spoléhají na předem stanovená pravidla a algoritmy. Chytré spotřebiče mohou mít sofistikované funkce, jako je dálkové ovládání nebo automatická změna nastavení, ale postrádají schopnosti AI. Příkladem jsou chytré chladničky a pračky. Ty fungují na základě uživatelských nastavení a předem naprogramovaných příkazů. Chytré fitness trackery nejsou považovány za AI, přestože mohou sledovat srdeční tep, fyzickou aktivitu a spánkové návyky. Shromažďují a analyzují data pomocí senzorů a algoritmů a poskytují uživatelům zpětnou vazbu a poznatky. Přestože tyto počítače dokáží zpracovávat data a reagovat na ně, chybí jim sofistikované schopnosti učení, uvažování a rozhodování spojené se skutečnou umělou inteligencí. Přesto mohou být díky tomu považovány za „chytré“.