Systém DNS (Domain Name System), který je nezbytnou součástí architektury internetu, má na starosti převod doménových jmen čitelných pro člověka na IP adresy srozumitelné pro počítače. Záznamy o prostředcích jsou v systému DNS zásadní, protože obsahují důležité údaje o doméně. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty záznamů o prostředcích, včetně toho, jak ovlivňují dobu trvání mezipaměti, různými typy zón DNS, funkcí serverů DNS uvnitř domény nejvyšší úrovně a významem klíčů záznamů o prostředcích DNSSEC.
Hodnota TTL (Time-to-Live), jedna z důležitých vlastností záznamu o prostředku, udává, jak dlouho by měl překladač DNS záznam uchovávat, než si jej znovu vyžádá od autoritativního serveru DNS. Záznam o prostředku DNS udává hodnotu TTL, která je vyjádřena v sekundách. Překladač uchovává získaný záznam o prostředku ve své mezipaměti a používá jej jako odkaz pro následné požadavky provedené během okna TTL. Řešitelé mohou snížit síťový provoz a urychlit řešení DNS ukládáním záznamů do mezipaměti.
Primární zóna, která obsahuje hlavní kopii pro čtení a zápis všech záznamů o prostředcích pro určitou doménu, je jedním z typů zón DNS. V hlavní zóně se provádějí veškeré aktualizace nebo změny záznamů o prostředcích uvnitř zóny. Upravené záznamy pak mohou ostatní servery DNS distribuovat podle potřeby tak, že je načtou z hlavní zóny. Primární zóny, které zajišťují konzistenci v celém systému DNS, obvykle spravuje autoritativní server DNS pro danou doménu.
Další zásadní myšlenkou je server DNS, který sleduje adresy ostatních serverů DNS uvnitř domény nejvyšší úrovně. Jedním z takových serverů je kořenový nameserver. Úkolem kořenových nameserverů je odkazovat resolvery DNS na správné nameservery domény nejvyšší úrovně. Tyto nameservery domény nejvyšší úrovně pak mohou informovat resolvery o autoritativních nameserverech pro dané doménové jméno, čímž je postup překladu DNS ukončen.
Konkrétní klíč záznamu o prostředku DNSSEC v kontextu DNSSEC (DNS Security Extensions), mechanismu, který zlepšuje zabezpečení DNS, obsahuje podpis pro jeden záznam o prostředku, například záznam A (adresa) nebo MX (výměna pošty). Klíč RRSIG (Resource Record Signature) odkazuje na tento soubor. Klíč RRSIG nabízí kryptografické potvrzení, že příslušný záznam o prostředku je pravý a nezměněný. DNSSEC posiluje zabezpečení protokolu DNS tím, že poskytuje další vrstvu, která pomáhá zabránit podvržení DNS a dalším škodlivým útokům.
Na závěr probereme téma typů záznamů o prostředcích. Konkrétní typ dat, která jsou obsažena v záznamu o prostředku, se označuje typem záznamu o prostředku. Záznamy A (adresa), které překládají názvy domén na adresy IPv4, a záznamy AAAA (adresa IPv6), které překládají názvy domén na adresy IPv6, jsou dva příklady běžných typů záznamů o prostředcích. Mezi další typy patří záznamy CNAME (canonical name), které nabízejí alias nebo přezdívku pro název domény, a záznamy MX (mail exchange), které určují poštovní servery odpovědné za správu elektronické pošty pro danou doménu.
Záznamy o prostředcích jsou důležitou součástí systému DNS, protože nesou zásadní údaje o doméně. Jak dlouho má záznam zůstat v mezipaměti resolveru, určuje hodnota TTL obsažená v záznamu o prostředku. Zatímco kořenové nameservery sledují adresy ostatních serverů DNS uvnitř domény nejvyšší úrovně, primární zóny uchovávají hlavní kopie všech záznamů o prostředcích pro doménu pro čtení a zápis. Podpisy jednotlivých záznamů o prostředcích jsou součástí klíčů záznamů o prostředcích DNSSEC, konkrétně klíče RRSIG, aby byla zaručena jejich pravost. Aby se usnadnilo efektivní řešení DNS v celém internetu, určují typy záznamů o prostředcích přesný typ dat, která jsou v záznamu o prostředku uchovávána.
V kontextu systému DNS (Domain Name System) obsahuje záznam o prostředku typu A adresu IPv4 související s doménovým jménem. Spojuje název domény s odpovídající IP adresou a umožňuje klientům DNS překládat a používat názvy domén pro přístup k webovým stránkám nebo službám.
Záznamy o prostředcích DNS jednotlivých domén jsou uloženy v textovém souboru zvaném soubor zóny. Servery DNS jej používají k překladu doménových jmen na IP adresy. Soubor zóny se obvykle skládá z následujících částí:
1. Záznam SOA (Start of Authority): Tento záznam identifikuje primární server DNS domény a obsahuje důležité údaje o zóně, například e-mailovou adresu správce.
2. Záznamy o jmenném serveru (NS): Záznamy NS obsahují seznam oficiálních serverů DNS domény. Tyto servery mají na starosti poskytování informací DNS o doméně.
Záznamy A se používají k překladu doménových jmen na adresy IPv4. Používají se k převodu IP adres na doménová jména, která jsou čitelná pro člověka.
4. Záznamy o kanonických jménech (CNAME): Tyto záznamy poskytují doméně jméno nebo přezdívku. Umožňují mapování mnoha doménových jmen na jednu IP adresu.
5. Záznamy MX (Mail Exchanger): Záznamy MX určují e-mailové servery, které přijímají příchozí poštu pro danou doménu.
6. Textové záznamy (TXT): Záznamy TXT se používají k přidání dalších informací k doméně, například záznamů SPF (Sender Policy Framework) pro ověřování e-mailů. Záznamy TXT mohou obsahovat libovolná textová data.
Toto jsou primární součásti souboru zóny, zatímco další typy záznamů o prostředcích mohou být přítomny na základě konkrétních požadavků domény.