Datová centra a místa přítomnosti (PoP) jsou základními součástmi infrastruktury ISP. V datových centrech jsou umístěny servery a další nástroje potřebné k ukládání a přenosu dat. PoP slouží jako regionální uzly, které propojují uživatele v určité oblasti se sítí ISP. Poskytovatelé internetových služeb mohou prostřednictvím těchto propojených systémů komunikovat s ostatními poskytovateli internetových služeb, poskytovateli obsahu a dalšími sítěmi, což umožňuje celosvětové připojení. Jaké mechanismy používají poskytovatelé internetu k regulaci rychlosti internetu? Prostřednictvím postupu nazývaného traffic shaping nebo bandwidth management mají poskytovatelé internetu pravomoc regulovat rychlost vašeho internetového připojení. Tato metoda umožňuje poskytovatelům internetu rozdělovat síťové zdroje a dávat některým typům internetového provozu nejvyšší prioritu.
Poskytovatelé internetových služeb obvykle poskytují různé internetové služby s několika úrovněmi rychlosti. Poskytovatel internetového připojení přidělí určité procento svých síťových zdrojů, když se přihlásíte k určitému tarifu, aby byla zachována deklarovaná rychlost. Aby zajistili spravedlivé rozdělení zdrojů mezi své zákazníky, mohou poskytovatelé internetových služeb přesto v obdobích velkého přetížení sítě používat dočasné strategie řízení provozu. To může způsobit mírné zpomalení rychlosti internetu v obdobích vysokého využití.
Je důležité mít na paměti, že zákony o síťové neutralitě v některých oblastech zakazují poskytovatelům internetu záměrně zpomalovat nebo upřednostňovat některé přenosy na základě jejich zdroje nebo obsahu. Všichni uživatelé by díky těmto pravidlům měli mít i nadále k dispozici svobodný a otevřený internet. Mají poskytovatelé internetových služeb přístup k vyhledávání, které provádíte? Poskytovatelé internetových služeb jsou technicky schopni sledovat a zaznamenávat všechny vaše online aktivity, včetně navštívených webových stránek, vyhledávání a dalších. O tom, zda tak skutečně činí, však rozhoduje řada proměnných, jako jsou zákonné požadavky, zákony na ochranu soukromí a morální hlediska.
Poskytovatelé internetových služeb jsou v některých zemích ze zákona povinni uchovávat údaje o uživatelích po určitou dobu. Poskytovatelé internetových služeb jsou nicméně na mnoha místech omezeni zákony o ochraně osobních údajů v tom, aby sdíleli nebo prodávali vaše osobní údaje bez vašeho souhlasu.
Mnoho uživatelů se rozhodlo používat virtuální privátní sítě (VPN) nebo šifrovaná připojení, aby jejich online aktivity nebyly sledovány poskytovateli internetových služeb, a zvýšili tak své soukromí. Poskytovatelé internetových služeb nejsou schopni zjistit přesný obsah vašeho internetového provozu, protože data odesílaná mezi vaším zařízením a serverem VPN jsou šifrovaná. Vlastní poskytovatelé internetu skutečně internet? Internet není ve vlastnictví poskytovatelů internetových služeb, ne. Internet tvoří globální síť vzájemně propojených sítí, včetně poskytovatelů internetových služeb, poskytovatelů obsahu, vzdělávacích institucí a vlád. Infrastrukturu a přístupové body potřebné pro připojení zákazníků k internetu poskytují poskytovatelé internetových služeb, kteří slouží jako zprostředkovatelé. I když určité segmenty sítě mohou být pod kontrolou jednoho poskytovatele internetových služeb, propojení a výměna dat s ostatními poskytovateli internetových služeb jsou nezbytné pro umožnění globálního přístupu. Vzájemné dohody a internetové výměnné body (IXP) umožňují toto propojení a zaručují volný pohyb dat mezi různými sítěmi.
Shrnutí:
Infrastrukturu a připojení, které uživatelé potřebují k přístupu do online světa a k pohybu v něm, zajišťují poskytovatelé internetových služeb, kteří fungují jako strážci přístupu k internetu. Uživatelé se mohou kvalifikovaněji rozhodovat o svých internetových službách a přijmout opatření na ochranu svého soukromí a bezpečnosti, pokud se dozvědí, jak poskytovatelé internetu nabízejí internet, kontrolují jeho rychlost, nakládají s uživatelskými daty a jak souvisí se samotným internetem.
Poskytovatelé internetového připojení neboli poskytovatelé internetových služeb používají kombinaci směrovacích protokolů a síťové architektury, aby určili, kam mají pakety doručit. Zdrojové a cílové IP adresy se používají k adresování datových paketů při jejich přenosu přes internet.
Směrovače a přepínače, které tvoří síťovou architekturu ISP, mají na starosti směrování paketů. Pro komunikaci směrovacích dat s ostatními poskytovateli internetových služeb a vytváření směrovací tabulky používají tato síťová zařízení směrovací protokoly, například protokol BGP (Border Gateway Protocol).
Poskytovatel internetových služeb se při příjmu paketu dívá na jeho cílovou IP adresu. Na základě své směrovací databáze vybere poskytovatel internetu optimální trasu nebo další skok, kterým se paket dostane do svého cíle. Tento postup zahrnuje výběr nejlepší trasy porovnáním cílové IP adresy se záznamy ve směrovací tabulce.
Ve směrovací tabulce jsou obsaženy informace o více síťových cílech a souvisejícím dalším skoku. Poskytovatelé internetových služeb si pravidelně vyměňují směrovací údaje, čímž zajišťují aktuálnost svých směrovacích tabulek. Díky tomu mohou být pakety efektivně směrovány přes mnoho poskytovatelů internetových služeb a sítí, aby se dostaly na zamýšlené místo.
Poskytovatelé internetových služeb také používají metodu překladu síťových adres (NAT) pro správu a uchování IP adres. NAT umožňuje zařízením místní sítě sdílet mezi sebou jedinou veřejnou IP adresu. Poskytovatel internetových služeb používá NAT k překladu soukromých IP adres zařízení v síti na veřejnou IP adresu při odesílání paketů do internetu.
Závěrem lze říci, že poskytovatelé internetových služeb používají síťovou architekturu a směrovací protokoly k výběru optimální cesty pro pakety na základě cílové IP adresy. Aby mohli efektivně směrovat pakety přes internet, vedou směrovací tabulky, sdílejí směrovací informace s ostatními poskytovateli internetových služeb a používají strategie, jako je NAT.