Místo mřížky jednotlivých pixelů, jak je tomu u rastrové grafiky, se k vytváření digitálních obrázků známých jako vektorová grafika používají matematické vzorce. Díky své zvláštní kvalitě lze vektorové obrázky zvětšovat nebo zmenšovat, aniž by utrpěla kvalita obrazu nebo ztráta rozlišení. V tomto příspěvku se podíváme na to, jak vektorová grafika funguje, jak se zobrazuje, jak je realistická, jaké má využití a jak náročné je ji vytvořit.
Pro pochopení fungování vektorové grafiky je nezbytné pochopit myšlenku matematických vzorců. Stejně jako rastrová grafika používá vektorová grafika matematické rovnice k určení tvaru, polohy a vlastností každého prvku v obrázku, místo aby ukládala informace o barvě každého pixelu. Tyto prvky, které se označují jako cesty, tvoří čáry, křivky a geometrické tvary, jako jsou čtverce, kruhy a mnohoúhelníky. Parametry těchto matematických rovnic lze měnit, aniž by byla ovlivněna kvalita obrazu, a to za účelem jeho roztažení, otočení nebo změny velikosti.
Je zapotřebí software určený speciálně pro zobrazování vektorové grafiky. Tento program převádí matematické rovnice na vizuální výstup, který se zobrazuje na obrazovce. Čáry, křivky a tvary jsou kombinovány do výsledného obrázku, který je poté vyplněn plnými barvami, gradienty nebo vzory. Vektorová grafika se kreslí za běhu, což umožňuje plynulé a přesné vykreslování v libovolném rozlišení, na rozdíl od rastrové grafiky, kde je každý pixel definován zvlášť.
Vektorová grafika nabízí výrazný vzhled z hlediska realističnosti. Definují je ostré hrany, klouzavé křivky a rovné čáry. Nejsou určeny k replikaci složitých textur a nuancí reálných objektů, i když mohou věrně zobrazovat geometrické tvary a obrázky. Z tohoto důvodu mají vektorové kresby často stylizovanější nebo vizuálnější vzhled, což je předurčuje pro ilustrace, ikony a loga.
V mnoha aplikacích je vektorová grafika velmi přínosná. Jednou z jejích klíčových vlastností je škálovatelnost. Vzhledem k tomu, že obrázek je definován matematickými vzorci, lze vektorovou grafiku zvětšit na libovolnou velikost, aniž by došlo ke ztrátě přehlednosti. Vzhledem k tomu, že fotografie je nutné tisknout v různých velikostech pro tisková média, je to užitečné. Navíc, protože je lze snadno škálovat a optimalizovat pro různá zařízení a rozměry obrazovky, jsou vektorové kresby často využívány při tvorbě webových stránek.
Navzdory zdánlivé složitosti není tvorba vektorové grafiky nutně náročná. Každý se může naučit vytvářet vektorovou grafiku pomocí správných nástrojů, jako je například Adobe Illustrator nebo Inkscape, a s trochou cviku. Součástí procesu je používání nástrojů pro kreslení a změnu cest, úprava prvků, jako je šířka tahu a barevné výplně, a používání různých přístupů k vytváření složitých forem a obrázků. Vektorové kresby jsou flexibilní a mají schopnost vytvářet velmi kvalitní díla, takže i když jejich zvládnutí může nějakou dobu trvat, je to talent, který stojí za to se naučit.
Stručně řečeno, vektorová grafika jsou digitální obrázky vytvořené pomocí matematických vzorců, které určují vlastnosti a geometrii jednotlivých složek obrázku. Pomocí specializovaného softwaru se zobrazují, což umožňuje přesné a plynulé zobrazení v libovolném rozlišení. Přestože vektorové kresby nemusí přesně zobrazovat prvky reálného světa, jsou škálovatelné a často se využívají v oblastech, jako je tisk a online design. Tvorba vektorové grafiky je možná se správným softwarem a dovednostmi, i když může vyžadovat určité učení.
Ano, vektorový soubor není soubor PNG (Portable Network Graphics). Mřížka pixelů tvoří formát PNG, což je typ souboru rastrové grafiky. Když se pixely v souboru PNG zobrazí dohromady, vytvoří obraz, protože každý pixel v souboru PNG nese informaci o své barvě. Na rozdíl od vektorové grafiky, která definuje tvary a linie pomocí matematických rovnic, jsou soubory PNG závislé na rozlišení a nelze je zvětšit bez ztráty kvality.
Vektorová grafika používá barevný model RGB (červená, zelená a modrá). RGB je technika reprezentace barev, která kombinuje různé intenzity červeného, zeleného a modrého světla. Barvy se ve vektorové grafice určují pomocí hodnot RGB, což umožňuje přesně reprezentovat velké množství barev. Na rozdíl od rastrové grafiky, která k reprezentaci obrázků používá pixely, vektorová grafika vytváří tvary a linie pomocí matematických rovnic, díky čemuž je nezávislá na rozlišení a umožňuje plynulé škálování bez ztráty kvality.
K přeměně obrázku na vektorovou grafiku je třeba použít specializovaný software nebo nástroje. Obecný postup pro přeměnu obrázku na vektorovou grafiku je následující:
1. Vyberte editor vektorové grafiky: Vektorovou grafiku můžete vytvářet a upravovat pomocí různých softwarových programů, například Adobe Illustrator, CorelDRAW a Inkscape. 2. Importujte obrázek: Obrázek, který chcete proměnit ve vektorovou grafiku, je třeba importovat do editoru vektorové grafiky. Obvykle to provedete tak, že zvolíte „Soubor“ a poté „Importovat“ nebo „Umístit“. 3. Obkreslete nebo překreslete obrázek: Po importu obrázku jsou k dispozici dvě možnosti. První z nich je použití automatického trasovacího nástroje, který převede obrázek na vektorové cesty a je přítomen ve většině aplikací pro vektorovou grafiku. V závislosti na používaném softwaru se tento postup může lišit, ale obvykle zahrnuje výběr možnosti trasování a úpravu nastavení tak, abyste získali požadovanou úroveň informací. 4. Změňte a upřesněte: Abyste zajistili přesnost a plynulost po počátečním trasování, může být nutné změnit a upřesnit vektorové cesty. V tomto kroku se upraví konkrétní kotevní body, upraví se křivky a podle potřeby se upraví cesty. 5. Jakmile budete s převodem a případnými revizemi spokojeni, uložte vektorovou grafiku ve formátu vektorového souboru, například SVG (Scalable Vector Graphics), AI (Adobe Illustrator) nebo EPS (Encapsulated PostScript). V těchto formátech jsou vektorová data zachována a další úpravy nebo změna velikosti jsou možné bez snížení kvality.
Je důležité mít na paměti, že složitost a kalibr zdrojového obrázku hrají roli v tom, jak dobře proces převodu proběhne. Jednoduché fotografie s vysokým kontrastem a zřetelnými hranicemi se obvykle převádějí rychleji než složité obrázky nebo obrázky s nízkým rozlišením, které mohou vyžadovat další ruční práci, aby poskytly přijatelné výsledky.