Rozbočovač je typ síťového zařízení, které je nezbytné pro propojení různých zařízení v síti. Slouží jako ústřední bod pro přenos informací a umožňuje komunikaci zařízení. V tomto příspěvku se budeme zabývat mnoha druhy rozbočovačů, způsobem jejich odesílání a přijímání dat a jejich komunikací. Poskytneme také průvodce rozbočovači pro začátečníky.
Hlavní funkcí rozbočovače je fungovat jako spojovací bod pro všechna síťová zařízení. Když připojené zařízení doručí data, například požadavek na přenos souboru nebo informace, rozbočovač je přijme a rozešle všem ostatním připojeným zařízením. Flooding je technika vysílání, kdy rozbočovač zkopíruje příchozí datový paket a odešle jej každému připojenému zařízení bez ohledu na to, zda je toto zařízení zamýšleným příjemcem.
Jakým způsobem rozbočovač odesílá data? Rozbočovač přijímá data od připojeného zařízení a současně je odesílá všem ostatním připojeným zařízením. Každé zařízení pak data zpracovává a zjišťuje, zda jsou určena pro dané zařízení. Pokud data nejsou určena pro konkrétní zařízení, jsou jednoduše ignorována. Zejména ve větších sítích s větším počtem zařízení však může toto nevybíravé vysílání dat způsobit přetížení sítě a kolize.
Rozbočovač funguje z hlediska komunikace na fyzické vrstvě modelu OSI. Bez jakéhokoli intelektu nebo schopnosti rozhodovat jednoduše přijímá data a předává je dál, funguje jako pasivní zařízení. V důsledku toho rozbočovače neprovádějí žádné filtrování dat ani řízení provozu. Všechna zařízení připojená k rozbočovači následně sdílejí stejnou šířku pásma, což může v přeplněných sítích vést k problémům s výkonem. Rozbočovače lze rozdělit do čtyř kategorií: přepínací, aktivní, inteligentní a pasivní. Pasivní rozbočovače: Tyto rozbočovače fungují pouze jako fyzický konektor pro zařízení a nevyžadují žádné externí zdroje napájení. Používají se ke zvýšení pokrytí sítě tím, že umožňují spojení mezi zařízeními na delší vzdálenosti. Aktivní rozbočovače: Tyto rozbočovače mohou regenerovat a zesilovat signál, což umožňuje delší kabelové trasy a vyšší kvalitu signálu, ale potřebují také externí zdroj napájení. Aktivní rozbočovače jsou navíc vybaveny mnoha porty, což zvyšuje počet propojených zařízení. 3. Inteligentní rozbočovače: Tyto pomůcky, někdy označované jako řízené rozbočovače, poskytují další funkce a schopnosti správy. Lze je ovládat a monitorovat na dálku, což usnadňuje správu sítě a řešení problémů. 4. Přepínací rozbočovače: Tyto rozbočovače poskytují efektivnější způsob přenosu dat a fungují na vrstvě datového spoje modelu OSI. Přepínací rozbočovače na rozdíl od běžných rozbočovačů posílají datové pakety pouze do konkrétního zařízení, pro které jsou určeny, což snižuje přetížení sítě a zvyšuje výkon.
Rozbočovač pro začátečníky je jednoduše zařízení, které propojuje různá zařízení v síti a umožňuje sdílení dat mezi nimi. Všechna připojená zařízení dostávají stejná data, protože slouží jako jediný rozbočovač pro přenos dat. Na druhou stranu rozbočovače postrádají inteligenci a schopnost řídit provoz, což může ve větších sítích způsobovat přetížení sítě a nízký výkon.
Závěrem lze říci, že rozbočovač funguje jako základní síťový nástroj, který umožňuje komunikaci mezi zařízeními v síti. Bez ohledu na to, komu jsou data určena, vysílá příchozí data všem připojeným zařízením. Podle účelu a funkcí lze rozbočovače rozdělit na pasivní, aktivní, inteligentní a přepínací. Každý, kdo chce pochopit základy síťové komunikace, musí nejprve důkladně porozumět tomu, jak rozbočovač funguje.
Přestože směrovače i rozbočovače jsou součástí počítačových sítí, jejich funkce a cíle se liší.
Rozbočovač je základní síťové zařízení, které funguje na fyzické vrstvě modelu OSI neboli na 1. vrstvě. Tím, že přijímá datové pakety z jednoho zařízení a vysílá je do všech ostatních připojených zařízení, slouží jako primární prostředek pro propojení různých zařízení v síti. Jinými slovy, bez ohledu na to, kam data směřují, rozbočovač je prostě předá každému připojenému zařízení. Vzhledem k tomu, že všechna zařízení připojená k rozbočovači sdílejí stejnou šířku pásma, může to způsobit přetížení sítě a kolize.
Na druhé straně je směrovač pokročilejší než rozbočovač a funguje na síťové vrstvě (3. vrstva modelu OSI). Mezi funkce směrovače patří propojení několika sítí, analýza příchozích datových paketů a nalezení nejefektivnějšího způsobu, jak tyto pakety odeslat do jejich konečného cíle. Sleduje informace o různých síťových adresách ve směrovací tabulce a používá tyto údaje k přijímání informovaných rozhodnutí o směrování. Směrovač tak může efektivně řídit síťový provoz, předcházet kolizím a zlepšovat přenos dat.
Závěrem lze říci, že rozbočovač i směrovač se používají v počítačových sítích, avšak rozbočovač pouze přeposílá data všem připojeným zařízením bez jakékoliv inteligence, což může způsobit přetížení sítě. Naproti tomu analýza a směrování datových paketů směrovačem je založeno na cílových adresách, což umožňuje efektivní a optimální komunikaci mezi různými sítěmi.
Ano, i když využití rozbočovačů v průběhu času dramaticky pokleslo, lidé je stále využívají. V minulosti se rozbočovače často používaly jako rozbočovače propojující různá zařízení v místní síti (LAN). V důsledku technologických vylepšení rozbočovače většinou nahradily přepínače.
Přepínače mohou vést datové pakety přesně k určenému příjemci, zatímco rozbočovače pouze vysílají data do všech připojených zařízení, takže přepínače jsou při přenosu dat efektivnější. To znamená, že přepínače umožňují rychlejší a bezpečnější připojení k síti.
Rozbočovače se však stále vyskytují v některých situacích, kdy je výkon sítě podřízen jednoduchosti a hospodárnosti. Rozbočovače mohou být stále využívány například v malých domácích sítích nebo v případech, kdy postačuje základní připojení. Rozbočovače lze také použít ke snadnému monitorování síťového provozu, což je užitečné při řešení problémů v síti.
Celkově lze říci, že i když se používání rozbočovačů snížilo, stále mají za určitých okolností užitečné využití.