Užitečnou technikou ve fotografii je kompenzace expozice, která umožňuje fotografům měnit nastavení expozice ve fotoaparátu tak, aby na snímku dosáhli vhodného jasu nebo tmavosti. Je užitečná zejména v případech, kdy automatické měření expozice fotoaparátu nemusí spolehlivě zachytit požadovanou expozici.
Kompenzace expozice v manuálním režimu funguje tak, že fotograf má kontrolu nad doporučeným nastavením expozice fotoaparátu. Při fotografování v manuálním režimu fotograf často ručně upravuje clonu, rychlost závěrky a citlivost ISO, aby dosáhl požadované expozice. Kompenzace expozice naproti tomu umožňuje fotografovi změnit expozici, aniž by musel měnit manuální nastavení.
Při použití kompenzace expozice v manuálním režimu fotograf často mění expozici pomocí ovládacího kolečka nebo tlačítek fotoaparátu. Světlejšího snímku dosáhnete posunutím voliče do kladné strany (+), čímž se zvýší expozice. Po otočení voliče na zápornou stranu (-) se expozice sníží a snímek ztmavne.
Řekněme, že při pořizování snímku krajiny používáte manuální režim a měření fotoaparátu doporučuje expozici f/8, 1/250 s a citlivost ISO 100. V případě, že je snímek pořízen v manuálním režimu, může být expozice nastavena na ISO 100. Chcete-li získat dodatečnou jasnost ve stínech, měli byste snímek mírně přeexponovat. V této situaci můžete použít kompenzaci expozice volbou +1. Tímto zvýšením expozice o jeden stupeň vznikne jasnější snímek.
Jas světel a stínů ovlivňuje také kompenzace expozice, což je další zásadní bod, který je třeba mít na paměti. Z tohoto důvodu je nezbytné pečlivě analyzovat požadovaný výsledek a podle potřeby kompenzaci upravit. Ačkoli spolu souvisejí, kompenzace expozice a EV (expoziční hodnota) nejsou totéž. Různé kombinace clony, času závěrky a citlivosti ISO, které vedou ke stejné expozici, jsou reprezentovány číselnou stupnicí známou jako EV. Naopak kompenzace expozice se týká zejména úpravy expozice s ohledem na expozici naměřenou fotoaparátem.
Souhrnně lze říci, že kompenzace expozice je silným nástrojem, který dává fotografům kontrolu nad nastavením expozice na snímcích. I v manuálním režimu mohou fotografové nastavením kompenzace expozice kontrolovat jas nebo tmavost svých snímků. Aby bylo možné vytvářet fotografie, které věrně zobrazují představy fotografa, je nutné pochopit, jak kompenzace expozice funguje a jak ovlivňuje celkovou expozici.
Hodnota ISO se s kompenzací expozice přímo nezvyšuje. Funkce fotoaparátů zvaná kompenzace expozice umožňuje fotografům měnit úroveň expozice snímku. Většinou má vliv na měřicí mechanismus fotoaparátu, který řídí způsob expozice snímku. Fotografové mohou použitím korekce expozice docílit toho, že snímek bude vypadat světlejší nebo tmavší, než předpovídá měřicí systém fotoaparátu. Naopak citlivost ISO popisuje, jak citlivý na světlo je obrazový snímač fotoaparátu. Zatímco ISO může neúmyslně ovlivnit expozici snímku, jedná se o jiný parametr, který určuje, jak je snímač citlivý na světlo.
Ačkoli jsou kompenzace expozice i ISO zásadními prvky fotografie, mají odlišné funkce.
Zvýšením nebo snížením jasu snímku se kompenzace expozice vztahuje ke změně nastavení expozice fotoaparátu. Fotografové mohou dosáhnout požadované úrovně jasu přepsáním automatického nastavení expozice fotoaparátu. Pokud měřicí systém fotoaparátu nedokáže přesně zachytit požadovanou expozici, použije se kompenzace expozice. Kompenzace expozice se běžně měří ve stupních (např. +1 nebo -1 stupeň).
Hodnota ISO naopak popisuje, jak citlivý na světlo je obrazový snímač fotoaparátu. Ovlivňuje jas a úroveň šumu na snímku a také to, jak rychle snímač shromažďuje světlo. V situacích se slabým osvětlením umožňuje zvýšení citlivosti ISO zkrátit čas závěrky a zvýšit výkon, ale také může do snímku vnést šum nebo zrnitost.
Závěrem lze říci, že kompenzace expozice je technika pro úpravu celkového jasu snímku, zatímco ISO určuje citlivost snímače fotoaparátu na světlo. Při fotografování je pro dosažení správné expozice a kvality snímku zapotřebí jak kompenzace expozice, tak ISO.
Ve fotografii se kompenzace expozice často používá, zejména pokud automatické měření expozice fotoaparátu nemusí správně určit správnou expozici pro konkrétní snímek. Fotografové mohou podle svého uměleckého záměru ručně změnit nastavení expozice tak, aby byl snímek světlejší nebo tmavší. Kompenzace expozice je užitečná v obtížných světelných situacích nebo při fotografování scén se silným kontrastem a lze ji použít v různých režimech fotografování, včetně priority clony, priority závěrky nebo programového režimu.
Vzhledem k tomu, že běžná kompenzace expozice je často nastavena na hodnotu 0, expozice naměřená fotoaparátem se nemění. Je považována za výchozí bod nebo výchozí hodnotu.
Při určování hodnoty expozice (EV) musíte vzít v úvahu tři základní faktory: clonu, rychlost závěrky a citlivost ISO. Zde je podrobný návod: Pro získání základní hodnoty expozice nastavte ve fotoaparátu výchozí nebo naměřené nastavení expozice (na expozimetru často označené „0“). 2. Upravte clonu: Zvolte požadovanou hloubku ostrosti a upravte clonu, abyste jí dosáhli. Větší hloubky ostrosti dosáhnete užší clonou (vyšším clonovým číslem) a naopak. 3. Změňte rychlost závěrky: Rozhodněte, zda chcete pohyb zmrazit, nebo rozmazat, a změňte rychlost závěrky, abyste tohoto efektu dosáhli. Rychlejší závěrka pohyb zmrazí a pomalejší závěrka pohyb rozostří. 4. Změna citlivosti ISO: V případě potřeby změňte citlivost ISO, abyste zohlednili slabé osvětlení. Při vyšší hodnotě ISO bude fotoaparát citlivější na světlo, ale může se objevit šum. 5. Zhodnoťte expozici: Zkontrolujte expozimetr nebo histogram na fotoaparátu, zda je výsledná expozice dostatečně exponovaná, přeexponovaná (světlá) nebo podexponovaná (tmavá). Pokud expozice není taková, jaká je požadována, použijte kompenzaci expozice a proveďte potřebné úpravy. Pokud chcete světlejší snímek, zvyšte kompenzaci expozice; pokud chcete tmavší snímek, snižte ji.
Fotografové mohou úpravou těchto nastavení a kontrolou expozice určit hodnotu expozice, která nejlépe vyhovuje jejich tvůrčí představě a světelným podmínkám.