Díky internetu, který se stal nezbytnou součástí našeho každodenního života, můžeme komunikovat a mluvit s lidmi z celého světa. Základem této celosvětové sítě je internetový protokol (IP), soubor pokynů, které řídí způsob odesílání a přijímání dat přes internet. Abychom porozuměli základní technologii, která podporuje naše online aktivity, je nezbytné pochopit, jak IP funguje.
Internetový protokol nebo obecněji IP je soubor pravidel, která definují adresování a směrování datových paketů mezi zařízeními připojenými k internetu. Každé zařízení připojené k internetu, včetně počítačů, chytrých telefonů a dalších zařízení s přístupem k internetu, má přidělenu konkrétní adresu IP, která slouží jako jeho virtuální adresa.
Jak se tedy IP adresy přidělují? Poskytovatelé internetových služeb (ISP) přidělují zařízením, která připojují k internetu, IP adresy. Úřad IANA (Internet Assigned Numbers Authority) nebo místní internetové registry přidělují rozsah IP čísel poskytovatelům internetových služeb, kteří pak tyto adresy rozdělují svým klientům. Existují dva typy IP adres: statické a dynamické. Servery nebo jiná zařízení, která potřebují stabilní připojení, často využívají statické IP adresy, protože zůstávají v čase neměnné. Dynamické IP adresy jsou naproti tomu přidělovány dočasně a mohou se měnit při každém připojení zařízení k internetu.
Často kladenou otázkou je, zda se IP adresy mění v závislosti na místě, kde se nacházejí. IP adresy přidělují poskytovatelé internetových služeb, nicméně nesouvisí s přesnou zeměpisnou polohou. Podle typu sítě, ke které je zařízení připojeno – místní síť nebo rozsáhlá síť – jsou přidělovány IP adresy. Na základě databází, které spojují IP adresy se skutečnými místy, však lze pomocí geolokačních služeb přibližně určit polohu IP adresy. Při vytváření těchto databází se shromažďují informace z různých zdrojů, včetně poskytovatelů internetových služeb a dalších poskytovatelů služeb.
V mnoha případech nejsou IP adresy generovány náhodně. Za prvé, struktura IP adres umožňuje efektivní směrování datových paketů po celém internetu. V současné době se používají dva typy IP adres: IPv4 a IPv6. Zatímco adresy IPv6 jsou delší a používají hexadecimální formát, adresy IPv4 se skládají ze čtyř sad číslic oddělených tečkami. Datové pakety mohou být spolehlivě a rychle směrovány díky hierarchickému adresování a efektivnímu směrování, které umožňuje struktura IP adres.
Mohou dvě zařízení sdílet stejnou adresu IP, abychom to uzavřeli? Ne, zní odpověď. Pro správné připojení potřebuje každé zařízení připojené k internetu jinou adresu IP. Pokud by dvě zařízení měla stejnou adresu IP, docházelo by ke konfliktům a datové pakety by byly doručovány na nesprávné místo. Pomocí metody zvané překlad síťových adres (NAT), která umožňuje mnoha zařízením v místní síti používat jedinou veřejnou IP adresu, jsou internetové směrovače a další síťová zařízení vyrobeny tak, aby se těmto konfliktům vyhnuly.
Závěrem lze říci, že internetový protokol (IP) slouží jako základ sítě tím, že poskytuje adresovací a směrovací mechanismy nezbytné pro odesílání a přijímání dat v síti. Poskytovatelé internetových služeb přidělují IP adresy, které mohou být statické nebo dynamické. Přestože je lze přibližně lokalizovat pomocí geolokačních služeb, nejsou přímo spojeny se skutečnou polohou. Každé zařízení připojené k internetu potřebuje jedinečnou IP adresu, aby bylo možné optimálně komunikovat. IP adresy jsou strukturovány tak, aby umožňovaly efektivní směrování.
Sledování IP adresy je legální, protože je nezbytné pro fungování internetu. Sledování IP adresy se často používá pro legální účely, jako je vyhledávání problémů v síti, správa zabezpečení a prevence počítačové kriminality. V závislosti na zemi a účelu se však legálnost využití sledování IP adresy pro konkrétní činnosti může měnit. Používání sledování IP adres k nekalým účelům, jako je neoprávněné sledování nebo stalking, je obvykle považováno za nezákonné a podléhá právním důsledkům. Při práci se sledováním IP adres je velmi důležité respektovat práva jednotlivců na soukromí a dodržovat místní zákony a předpisy.
IP adresy vybírá úřad IANA (Internet Assigned Numbers Authority) a jeho regionální registry. Bloky IP adres rozděluje regionálním registrům úřad IANA, který má na starosti dohled nad přidělováním IP adres na celém světě. Poté, co je tyto regionální registry rozdělí poskytovatelům internetových služeb (ISP), jsou IP adresy následně přiděleny konkrétním zařízením a sítím. Geografická poloha a množství adres potřebných pro každou organizaci jsou dva parametry, které se při přidělování zohledňují. Pro zajištění efektivní distribuce a správy dostupných adres se IP adresy často dělí do různých tříd a rozsahů.
Ano, každá osoba má svou vlastní adresu IP. Každé zařízení připojené k počítačové síti, které využívá internetový protokol, obdrží adresu IP, což je zkratka pro adresu internetového protokolu. Slouží jako identita pro zařízení připojená k síti a umožňuje přenos a příjem dat. Když se zařízení připojuje k internetu, poskytovatel internetových služeb (ISP) mu přidělí konkrétní IP adresu bez ohledu na to, zda se jedná o počítač, chytrý telefon nebo jiné zařízení schopné připojení k internetu. Díky této speciální IP adrese mohou být datové pakety správně směrovány do konkrétního zařízení a z něj v rámci sítě.