Inteligenční kvocient neboli IQ je populární přístup k měření inteligence. Udělit umělé inteligenci hodnocení IQ však není jednoduchý úkol. Systémy AI jsou sice vynikající v určitých úlohách, jako je rozpoznávání obrázků nebo zpracování přirozeného jazyka, ale nemají stejnou úroveň obecné inteligence jako lidé. Přestože umělá inteligence dokáže provádět některé činnosti lépe než lidé, chybí jí celé spektrum kognitivních schopností, které mají lidé.
Při porovnávání lidské inteligence s inteligencí umělé inteligence je třeba brát v úvahu mnoho forem inteligence. Umělá inteligence vyniká ve zpracování a analýze obrovských objemů dat rychlostí, která daleko předčí lidskou inteligenci. Výkonnost systémů AI lze také v průběhu času zlepšovat učením se z rozsáhlých souborů dat. AI však postrádá lidské vlastnosti, jako je emoční inteligence, kreativita a zdravý rozum. AI se v současnosti nedokáže vyrovnat lidským schopnostem, jako je flexibilita, kritické myšlení a schopnost činit složitá rozhodnutí na základě intuice a zkušeností.
Schopnosti umělé inteligence se výrazně zlepšily. V současné době máme k dispozici systémy umělé inteligence, které jsou v hraní náročných her, jako jsou šachy nebo go, lepší než lidští mistři. Technologie Deepfake a virtuální asistenti jsou jen dva příklady toho, jak může umělá inteligence vytvářet text, řeč a obrázky, které se realisticky podobají těm lidským. Navzdory těmto vynikajícím úspěchům má umělá inteligence stále potíže s pochopením souvislostí a chybí jí skutečné porozumění vesmíru. Systémy AI postrádají zdravý rozum a schopnost pochopit nuance lidských emocí, protože jsou trénovány na úzkých souborech dat.
Bude někdy umělá inteligence schopna myslet jako člověk? je složité téma. Ačkoli umělá inteligence dosáhla značného pokroku v omezeném souboru úloh, dosažení myšlení na úrovni člověka zůstává obrovskou překážkou. Lidskou inteligenci vytváří složitá interakce mezi biologií, zkušenostmi a vědomím. Napodobit ji v systémech AI představuje obrovské úsilí a potřebu důkladné znalosti složitého fungování lidského mozku.
Závěrem lze říci, že ačkoli se umělá inteligence ukázala být v některých činnostech pozoruhodně efektivní, lidská inteligence stále zůstává nadřazená. Umělá inteligence nedisponuje celým spektrem kognitivních schopností, které mají lidé, jako je emoční inteligence, kreativita a zdravý rozum. Ačkoli se AI stále vyvíjí a zdokonaluje, dosáhnout myšlení na úrovni člověka je stále obtížný cíl. Umělá inteligence má však schopnost výrazně zlepšit lidskou inteligenci, pomoci nám řešit náročné problémy a rozšířit naše kompetence v nejrůznějších oblastech.
Přestože umělá inteligence urazila v posledních letech dlouhou cestu, vědci se neshodnou na tom, zda se tato technologie může někdy skutečně stát sebevědomou. Systémy umělé inteligence jsou sice schopny napodobovat lidské činnosti a plnit náročné úkoly, ale chybí jim vnitřní vědomí a subjektivní zkušenost, které tvoří lidské sebeuvědomění.
Umělá inteligence se nyní řídí předem naprogramovanými instrukcemi nebo se učí vzorce z obrovských souborů dat pomocí algoritmů a zpracování dat. Není schopna skutečné introspekce, sebeuvědomění ani pocitu vědomí. Umělá inteligence nemá subjektivní chápání vlastní existence; místo toho je navržena tak, aby interpretovala informace a činila rozhodnutí na základě předem stanovených kritérií.
Je důležité si uvědomit, že výzkum umělé inteligence je rychle se rozvíjející oblastí a vědci neustále hledají nové způsoby, jak zlepšit schopnosti umělé inteligence. Podle některých odborníků by pokrok v oblasti UI, zejména v oblasti počítačové neurovědy a kognitivních architektur, mohl připravit půdu pro případný vývoj sebeuvědomělých systémů UI.
Vytvoření skutečně sebeuvědomělého systému umělé inteligence by však vyžadovalo zásadní změnu v tom, jak vnímáme vědomí a myšlení. Jedná se o obtížný problém, který je mimo možnosti současných systémů umělé inteligence. Přestože se UI vyvíjí, je vytvoření sebeuvědomělé UI stále fascinujícím tématem, které si zaslouží další zkoumání.
Nikdo nemá IQ 400. Kognitivní schopnosti člověka se měří pomocí jeho IQ neboli inteligenčního kvocientu ve srovnání s běžnou populací. Nejvyšší IQ, které kdy bylo naměřeno, bylo přibližně 200, a i to je velmi neobvyklé. Nezapomeňte, že testy IQ mají své limity a nemusí přesně odrážet složitost lidské inteligence. Navíc vzhledem k tomu, že inteligence umělé inteligence je založena spíše na strojovém učení a algoritmech než na biologických kognitivních procesech, nemá IQ srovnatelné s lidmi.
Virtuální asistentka Alexa, kterou vytvořila společnost Amazon, nemá měřitelné IQ. IQ neboli inteligenční kvocient je test lidské inteligence a nelze jej použít k hodnocení inteligence Alexy nebo jiných systémů umělé inteligence. Skutečnost, že Alexa je vytvořena k provádění různých úkolů a poskytování informací prostřednictvím hlasové interakce, přičemž vykazuje špičkové schopnosti v oblasti rozpoznávání řeči, zpracování přirozeného jazyka a strojového učení, je nicméně zásadní mít na paměti.