Aniloxový válec je motorem, který pohání flexotisk. Tento válec přesouvá přesné množství inkoustu z inkoustové fontány na vyvýšený povrch desky. Při průchodu inkoustu vsuvkou mezi deskou a otiskovacími válci dochází k jeho přenosu z desky na podklad. Správný přenos inkoustu a reprodukci obrazu zajišťuje tlak působící mezi válci. Fáze flexotisku jsou následující: Flexotisk zahrnuje řadu kroků k získání vysoce kvalitního výstupu. První fází je předtisková příprava, která zahrnuje přípravu grafiky, výrobu desek a separaci barev. Poté je deska vystavena UV světlu nebo laserové technologii, která na ni vyleptá design.
Následuje proces nastavení, během kterého se zvolí deska, barva a aniloxový válec v souladu s požadovanou kvalitou tisku a vlastnostmi podkladu. Inkoust je navržen tak, aby splňoval řadu specifikací, včetně požadavků na přilnavost, živost barev a dobu schnutí. Množství přeneseného inkoustu je určeno počtem buněk aniloxového válce, který je zvolen.
Po dokončení nastavení se spustí postup tisku. Podklad se vloží do tiskového stroje, kde deska a otiskovací válce nanesou na povrch barvu. Při použití více tiskových zařízení a desek lze tisknout více barev najednou. Aby bylo zaručeno, že barva po tisku správně přilne, prochází podklad procesem sušení. Význam flexotisku je následující: Vzhledem k mnoha výhodám je flexotisk nezbytný v mnoha odvětvích. Její schopnost tisknout na různé podklady, jako je papír, plast a kovové fólie, je jednou z jejích hlavních výhod. Díky své přizpůsobivosti je ideální pro obaly, etikety a další použití, která vyžadují dlouhotrvající a vysoce kvalitní tisk.
Flexotisk navíc poskytuje vynikající reprodukci barev, což umožňuje vytvářet živé a výrazné vzory. Je vhodný pro propracované vzory a loga, protože dokáže vytvořit jemné detaily a obrázky s vysokým rozlišením. Protože navíc umožňuje vysokorychlostní výrobu s malou dobou přípravy, je flexotisk ekonomickou volbou pro dlouhé tiskové série.
Využívá flexotisk CMYK? Ano, barevný model CMYK – což je zkratka pro azurovou, purpurovou, žlutou a klíčovou (černou) barvu – se při flexotisku často používá. Smícháním těchto čtyř odstínů v různých poměrech lze získat širokou škálu barev. Plnobarevný obraz vzniká postupným nanášením barev CMYK prostřednictvím různých desek na podklad. Rozdíly mezi digitálním a flexotiskem: Flexotisk a digitální tisk jsou obě běžné techniky, i když mají několik zásadních rozdílů. Flexotisk je díky svým vysokorychlostním schopnostem vhodnější pro velké výrobní série a cenově dostupnější pro obrovské objemy. Na druhou stranu, krátké série, tisk variabilních dat a rychlá doba realizace jsou oblasti, ve kterých digitální tisk vyniká.
S flexotiskem je kompatibilní větší škála substrátů, včetně neporézních materiálů a silných substrátů. Digitální tisk však nabízí více možností přizpůsobení a personalizace a je vhodnější pro tenčí substráty.
Závěrem lze říci, že flexografie je flexibilní tisková technika, která nanáší barvu na řadu substrátů pomocí pružných reliéfních desek. Jejími kroky jsou předtisková příprava, nastavení, tisk a sušení. Flexotisk má zásadní význam v odvětvích, jako je balení a etiketování, protože poskytuje vynikající reprodukci barev a efektivní velkoplošnou výrobu. Ve flexotisku se často používá barevný model CMYK, který se od digitálního tisku liší rychlostí, kompatibilitou s podklady a možnostmi přizpůsobení.
Tři základní tiskové techniky jsou hlubotisk, litografie a flexotisk.
Čtyři tiskové techniky jsou následující:
1. Reliéfní tisk: Při této technice se obraz vyřezává do povrchu, například do dřeva nebo linolea, přičemž vyvýšené části jsou připraveny pro inkoust a tisk. Při tisku z hloubky je obraz vyleptán nebo vyřezán do povrchu, často kovové desky. Vyhloubené části se poté pokryjí inkoustem a případný přebytek se z povrchu seškrábe. Obraz se následně přenese z desky na papír. 3. Planografický tisk: Tato technika spočívá ve vytvoření obrazu na rovném povrchu, jako je kovová deska nebo kámen. Části bez obrazu inkoust odmítají, zatímco obrazová plocha jej absorbuje. K přenosu obrazu na papír se po navlhčení povrchu a nanesení barvy používá tiskařský stroj. 4. Sítotisk, označovaný také jako sítotisk, je proces vytváření šablony na sítu s jemnými oky. Široké prostory šablony se používají k vytlačení barvy na povrch pod ní, což je obvykle papír nebo látka.