Jednotlivci mohou prostřednictvím umění projevit svou představivost a vynalézavost. Používání tvarů je jednou ze základních složek umění. Pochopení významu tvarů, které jsou základem veškerého umění, může podstatně zlepšit schopnost člověka vytvářet estetická a smysluplná díla. V tomto článku se budeme zabývat četnými druhy, jejich použitím v různých uměleckých formách a samotným množstvím základních tvarů, které jsou k dispozici, když pronikneme do světa základních tvarů v umění.
Kolik různých základních tvarů existuje? Pojem tvaru je nejednoznačný a může se lišit v závislosti na úhlu pohledu člověka, proto na toto téma neexistuje jednoznačná odpověď. Existuje však několik snadno rozpoznatelných základních tvarů, které malíři běžně používají ve své tvorbě. Tyto tvary poskytují dílu strukturu a rovnováhu tím, že slouží jako základ pro složitější formy a kompozice.
Pět základních forem je v kresbě často považováno za nejzákladnější. Příkladem těchto tvarů jsou kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník a ovál. Každý tvar má zvláštní vlastnosti, které mohou vzbuzovat různé emoce nebo vyjadřovat různé významy. Čtverec označuje pevnost a strukturu, zatímco kruh znamená harmonii a věčnost. Oválné tvary často znamenají eleganci a půvab, zatímco trojúhelníky mohou naznačovat napětí a pohyb. Obdélníky také představují stabilitu a rovnováhu.
Představu základních tvarů v oblasti umění lze dále rozdělit do tří skupin: geometrické, organické a abstraktní. Čtverce, kruhy a trojúhelníky jsou příklady přesných, uspořádaných geometrických tvarů, které se často používají v architektonických plánech a abstraktních uměleckých dílech. Naproti tomu organické tvary jsou běžné v přírodě a jsou volně plynoucí a nerovnoměrné. Mohou mít podobu vln, mraků nebo listů. V neposlední řadě mají abstraktní tvary individuálnější a subjektivnější význam, protože nejsou reprezentativní a často vycházejí z mysli umělce.
Základní tvary jsou pro umění nezbytné, protože poskytují tvůrcům vizuální jazyk, kterým mohou vyjádřit své myšlenky. Pochopením a využitím tvarů mohou umělci dodat svým dílům pocit harmonie, rytmu a hloubky. Tvary lze využít k vytvoření bodů, na které se lze zaměřit, k upoutání pozornosti diváka nebo k vyjádření pocitů. Kromě toho je lze spojovat nebo měnit a vytvářet tak složitější formy nebo znázorňovat věci, jako jsou lidé, místa nebo scény.
Počet základních tvarů v umění nemusí mít jednoznačné řešení, nicméně existuje několik známých tvarů, které malíři běžně používají. Pět základních tvarů kresby – kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník a ovál – slouží jako stavební kameny pro tvůrčí kompozice. Tři typy tvarů – geometrické, organické a abstraktní – také poskytují umělcům řadu možností, jak předvést svou vynalézavost. Pochopením a využitím těchto základních tvarů mohou umělci vytvářet vizuálně přitažlivá a smysluplná díla, která divákovi účinně zprostředkují jejich myšlenky.
Za základní složky výtvarného umění je považováno sedm aspektů umění. Skládají se z: Linie je nejzákladnějším prvkem a může být použita k naznačení pohybu nebo směru, stejně jako tvaru, textury a pohybu. Tvar je dvourozměrná forma, která může být organická (nepravidelné tvary) nebo geometrická (kruhy, čtverce). Forma: Tvar je trojrozměrný objekt s výškou, šířkou a hloubkou, který má také hmotnost a objem. 4. Barva: Vizuální vjem různých vlnových délek světla, které mohou vyvolávat pocity a dodávat vizuální přitažlivost. Hodnota, která se často vytváří stínováním a zvýrazňováním, je rozsah světlosti až tmavosti v uměleckém díle. 6. Textura: Textura: kvalita povrchu uměleckého díla, která může být hladká nebo drsná, viditelná nebo hmatatelná. 7. Prostor, který vytváří hloubku a perspektivu, je prostor nebo vzdálenost mezi objekty, kolem nich, nad nimi, pod nimi nebo uvnitř nich.
Pochopení vzájemného působení těchto složek může umělcům i divákům pomoci ocenit vizuální jazyk umění. Tyto složky jsou nezbytné pro tvorbu a hodnocení uměleckých děl.
V díle s názvem „Základní tvary v umění. A Comprehensive Exploration“ autor předkládá důkladné zkoumání mnoha základních tvarů používaných v umění. Mezi základní tvary, které jsou k dispozici a jimiž se článek zabývá, patří např: Uzavřený zakřivený tvar se všemi body stejně vzdálenými od středu se nazývá kruh. Čtyřstranný mnohoúhelník se stejnými stranami a pravými úhly se nazývá čtverec. Třístranný trojúhelník: Mnohoúhelník se třemi úhly. 4. Obdélník: Čtyřstranný mnohoúhelník se stejně dlouhými protilehlými stranami a pravoúhlými úhly na všech stranách. 5. Ovál: Uzavřený, zakřivený útvar, který se podobá protáhlému kruhu. Pětiúhelník: Mnohoúhelník s pěti stranami a pěti úhly. Šestiúhelník: Mnohoúhelník se šesti stranami a šesti úhly. Osmistěnný mnohoúhelník s osmi úhly: osmiúhelník. 9. Kosočtverec: Čtyřstranný mnohoúhelník bez pravých úhlů, který má stejně dlouhé strany. 10. Trapéz: Mnohoúhelník se čtyřmi stranami a jednou sadou rovnoběžných stran.
Toto jsou některé ze základních tvarů, které se často používají v umění, ale článek může obsahovat diskusi o dalších tvarech v závislosti na úrovni důkladnosti autora.
Kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník a ovál je pět nejčastěji používaných tvarů v umění. Tyto tvary se vyskytují v různých uměleckých prostředcích a v mnoha uměleckých směrech a obdobích. Tvary kruh a čtverec, stabilita a rovnováha, energie a dynamika, energie a dynamika, struktura a řád, respektive plynulost a pohyb, jsou symboly jednoty a celistvosti. Tyto tvary jsou zásadními součástmi výtvarného umění a základem mnoha kompozic.